Nejproslulejším ženklavským rodákem je nepochybně Kristián David. Již svými současníky byl nazýván jako „moravský Mojžíš, božský tesař, apoštol či tvůrce Ochranova“. Narodil se v Ženklavě 17. února 1692 (některé prameny uváději mylně rok 1690). Otec byl Čech (pocházel z Bernartic nad Odrou) a matka Němka. Kristián David si zvolil za své povolání tesařství, kterému se učil v Životicích. Tam se také jako syn katolických rodičů začal zajímat o protestantství. Tajně se stýkal s rodinami, které se hlásily k náboženskému odkazu Jednoty bratrské.
Díky své neklidné povaze pracoval jako potulný tesař a nějakou dobu sloužil také v pruské armádě. Jako voják u proviantu byl přítomen oblehání Stralsundu roku 1715. /1 Roku 1722 podnikl cestu do Horní Lužice na panství hraběte Nikolause Ludwiga von Zinzendorfa (1700-1760), německého protestantského šlechtice a významného stoupence pietismu, který mu slíbil, že dovolí, aby se pod jeho ochranou usídlily pronásledované bratrské rodiny z Moravy. David poté převedl do Saska prvních 10 bratří. Tam 17. června 1722 David porazil první strom, kterým pak položil základ k postavení osady, jež vstoupila do historie jako Herrnhut (Ochranov).
Na Moravu se vrátil tajně ještě několikrát a postupně převedl další bratrské rodiny./2 V roce 1723 například navštívil kunínské panství, kde se setkával s tajnými nekatolíky. Stěžovali si mu nejen na nátlak hospodářský, ale zejména na překážky, činěné jim v jejich víře, na znemožňování tajných schůzek a na nemožnost četby evangelické literatury. Důsledkem jeho návštěv bylo v Kuníně a v Suchdole zintenzivnění tajných schůzek a rozšiřování zakázaných protestantských knih, které David s sebou přinášel (kolem stovky výtisků Nového zákona)./3
V roce 1724 přivedl David do Herrnhutu skupinku mužů ze Suchdola nad Odrou. Jedním z nich byl také tesař David Nitschmann, který se o jedenáct let později stal prvním biskupem Obnovené Jednoty bratrské.
Úspěch Kristiána Davida v získávání přistěhovalců z Moravy se setkal se vzrůstajícím odporem rakouské vrchnosti.
Situace hraběte se začínala komplikovat, protože to vypadalo tak, že sám osobně podněcuje rebelii v cizí zemi. Ve skutečnosti časté cesty K. Davida byly proti jeho výslovnému přáni. 12. květen 1727 se stal milníkem v historii obnovené Jednoty bratrské, protože tento den byla oficiálně přijata nově vytvořená herrnhutská ústava (tzv. Statuta herrnhutského sboru). Prvním krokem byla volba 12 starších. Mezi zvolenými byl také Kristián David. Později byl dokonce i mezi čtyřmi, kteří byli vybrání za „Vrchní starší“. Vyvrcholením těchto události byla tzv. „Svatá večeře Páně“ 13. srpna 1727, jež je obecně považována za duchovní zrození Obnovené Jednoty bratrské. /4
V dubnu roku 1733 byl vyslán společně s bratranci Stachovými do Grónska, aby tam pomohl založit misii a novou bratrskou osadu a poté zamířil do Švýcarska, kde navštívil Zurich, Bern, Lausanne a Montmirail.
David zde kázal, psal dopisy a skládal bratrské písně. Byl také při zakládání osady Herrendyk v Holandsku a v roce 1729 poprvé navštívil baltské provincie (Livonsko), což byl začátek početně největší diaspory.Při druhé a třetí návštěvě Grónska v roce 1747 (respektive 1749) se spolupodílel při výstavbě prvního kostela. Jeho konstrukce musela být do misie přivážená po částech. Slavnostním otevřením pak byl pověřen Kristián David, který kostel vysvěcoval v přítomnosti asi tří set místních obyvatel. /5 Bratrská misie v Grónsku fungovala až do roku 1900, kdy ji Jednota bratrská předala dánské státní církvi.
Pod vlivem obnovené Jednoty byl také John Wesley (1703-1791) – anglický protestantský teolog a zakladatel metodistické církve (1729). Ten několikrát navštívil Herrnhut, kde slyšel kázat K. Davida, který ho tak nadchl svým kázáním tak, že si ho podrobně opisoval do svého deníku. /6 Ačkoliv David neměl žádné vzdělání, měl pověst věhlasného kazatele. Po odchodu do exilu kázal v Halle, v Holandsku, jakož i v baltských zemích. Přičítá se mu zásluha, že položil základy moravskobratrské misionářské diaspory. V roce 1749 zamířil s tzv. “ Třetí mořskou kongregací “ do Ameriky, kde taktéž pomáhal při výstavbě osad Nazareth a Bethlehem v Pensylvánii a dalších. /7
Historikové Moravské církve i mnozí čeští historici se shodují v názoru, že bez apoštolského zanícení Kristiána Davida, by stoupenci bratrského učení nehledali své útočiště v Sasku, kde roku 1717 obnovili Jednotu bratrskou a začali pak misionářskou činnost, která je přivedla do Ameriky a o Vánocích roku 1741 vedla k založení osady a nynějšího ústředí církve Moravských bratří /8 v Bethlehému v Pensylvánií. /9
Kristián David zemřel v Ochranově 3. února 1751. Od roku 1890 byla umístěna na jeho rodném domku v Ženklavě (č.43) německá, a od roku 1947 česká pamětní bronzová deska s tímto textem : “ Zde se narodil L. P. 1690 Kristián David, exulant, zakladatel Ochranova, spoluobnovitel Jednoty bratří, svědek evangelia mezi pohany. Jeden jest Mistr váš – Kristus, vy pak všickni bratři jste! “ /10
ANDREAS GRASSMANN
Dalším významným rodákem byl Ondřej Grassmann (též Andreas). Narodil se v Ženklavě 23. února 1704 a byl synem prvního známého ženklavského učitele Johanna Grassmanna. Také on se hlásil k bratrské církvi. V roce 1728 vycestoval do Herrnhutu. Od roku 1731 podnikal četné misijní cesty do Pruska, Livonska, Švédska, Grónska (1740), Ruska a delší čas působil i v Laponsku a kázal mezi Samojedy./11
V roce 1754 byl na provinciálním sněmu v Gnadenbergu (17.5.) ordinován na kazatele. Později se stal českým biskupem obnovené Jednoty bratrské v Berlíně. Vysvěcen byl 5. července 1756 v Herrnhutu. České bratrské společenství v Berlíně a v Rixdorfu se stalo řádným sborem obnovené Jednoty bratrské. Zasadil se o uznání českého sboru státem i o jeho oficiální přijetí do počtu sborů Jednoty bratrské. Stal se prvním a jediným českým biskupem exulantských sborů herrnhutské Jednoty./12 Ondřej Grassmann zemřel v Berlíně 15. března 1783.
Poznámky :
1) Fialová, V.: Ochranov a Valašsko. In: Valašsko, roč. 1966,
s. 20-25.
2) Podrobný seznam poddaných, kteří emigrovali v letech 1722 – 1731
z panství novojického – sepsal Dr. Jiří Radimský ve své práci :
Příspěvek k založení Ochranova. In: Kravařsko, roč. X, Nový
Jičín 1947, s. 32-34.
3) Drkal, Stanislav : K emigraci nekatolíků z kunínského panství
do Saska v první polovině 18. století. In: VSONJ, sv. 2,
1968, s. 35.
4) Weinlick, John R.: Hrabě Zinzendorf, Praha 2000, s.67-76.
5) Kubíková, Jiřina: Křesťanská misie v 16.-18. století, Brno 2001, s. 216.
6) Drábek, Jaroslav: Čtení o Moravských bratřích, New York 1962.
7) Rechcigl, Miloslav: První čeští přistěhovalci do Ameriky od nejzazších dob
po revoluci roku 1848, s. 17.
8) Také je nazývána – Unitas fratrum, Moravian Brethren, Jednota ochranovská,
Moravian Church, – protestantské církevní společenství navazující na
původní Jednotu bratrskou.
9) 300. výročí narození Kristiána Davida 1692-1992, OÚ v Ženklavě 1992, s.2.
10) Štindl, J.: Pamětní deska Kristiánu Davidovi v Ženklavě, in: Slezský
sborník, roč. 45 (5), Opava 1947, s. 285.
11) Livonsko= historický název území dnešního Lotyšska a Estonska. Od roku
1721 bylo ovládnuto Ruskem. Laponsko= území v severní Evropě a na
severu Norska, Švédska a Finska a severo západní části Ruska. Samojedi=
starší název etnik severovýchodní Evropy a severní Asie.
12) Štěříková, Edita: Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století,
Praha 1999, s. 252-255.